T - Ž

T

tady - símen
tah (perem) - tecco
tah (ryb vodou, ptáků vzduchem etc.) - halmë
tah (vzduchu) - yulda, pl. yuldar
táhnoutse - lenu-
tajemný - fólea, halda
tajemství - fólë, muilë
tajnůstkářský - fólima
tajný - muina
tak - tárë
tak jako, tak...jako - ve
tak, takto, to - sin
tam - tandë, en
tamhle - en
tamní - enta
tamten, onen, ten - tana
tamti - tanë
tamty - tanë
tančit - lilta-
táta - atto
tatínek - atarincë
tato, toto, tento - sina
téci, proudit - ulya, sirya-, sir-
tečka - tixë
tečka (za větou) - putta
tečka nad linií písma - amatixë
tečka pod linií písma - nuntixë
tedy - tárë
teď - sí, sin, sín
tehdy - tárë, san
tělesný - sarcuva
tělo - hroa, hröa, pl. hroar
temno - hui
temnost - mordo
temnota - mor, mornië, huinë, fuinë
temný - lómëa, huiva
temný, černý - morna, pl. mornë
temný, pod stínem - unuhuinë
temný, ponurý - morë
ten, který (angl. urč. člen) - i
ten, tamten, onen - tana
tenkrát - san
tenký - pinquë
tento, tato, toto - sina
teplý - lauca
tesák (i jako skála, zub) - carca, pl. carcar
tesař - samno
tesat - pelecta
těsný - tunga
těsto - maxë
těžký - lunga, být těžký, ležet těžce - lumna
ti, kteří (angl. urč. člen) - i
ticho - quildë
tímsměrem - tandë
tis - tamuril
tisknout - sanga-
tísnivý - lumna
tito - sinë
tíživý - lumna
tkalcovský stav - lanwa
tkaný - lanna
tkát - lan-, lanya-
tlačit - sanga-
tlak - sangassë*
tlouci - palpa-
tlumený - moica
tlupa - hossë
tlustý - tiuca
tma - mor, mornië, fuinë, hui
tmavé počasí, zataženo - lúrë
tmavěhnědý - varnë
tmavost - mordo
tmavý - lómëa, huiva
tmavý, zatažený - lúrëa
to - ta, konc. -s
to, tak, takto - sin
točitse - pel-
toho dne (vzhledem k budoucnosti) - enyárë
toho dne, v ten den (vzhledem k minutosti) - tárë
topol - tyulussë
toto, tato, tento - sina
toto, tohle* (jako samostatné zájmeno) - sinat
touha - milmë, írë
touha, neovladatelná - mailë
toulání - ránë
toulatse - ranya-, ran-
toulavý - ránen
toužit (po něčem) - milya-
toužit, přát si, chtít - mer-, min.č. mernë
trápit - nwalya-
tráva - salquë
tráva (mrtvá, vysušená) - sára
trávník - palis
trhlina - sanca
trhnout - rihta-
trn - ectar, nassë, erca
trojúhelník - neltil
trosky - erin
troubit - rom-
troufatsi - verya-
trpaslík - Casar, pl. Casari (Casári, Casalli), Nauco, Naucalië - trpasličí lid
trpký - sára
trubka - romba
truchlit - naina-, nyéna-, nyer-
trumf - hyóla
trumpeta - romba
trůn - mahalma, pl. mahalmar
trvale - oialë
trvalý - sanda
trvat - termar-
trýzeň - nwalmë
třebaže - elyë
třepotatse - wilwa-
třešeň - aipio
třešeň, švestka - pio (ovoce podobné třešním či švestkám, s jednou peckou a šťavnatou dužinou)
třetí - nelya
tři - neldë
tří- - nel-
třpyt - alcar, tindë, wintil, rillë, rildë
třpytčepele - hyandarussë
třpyt (stříbrný) - nillë
třpytícíse - ilcala, tinda
třpytitse - tin-
třpytitse (bíle) - ilca-
třpytivý - itila, tinda, rilya, silma
tu - símen
tuhý - norna, tarya
ťukat - tam-
tůň - ailin, linya, ailo
tušení - intya
tušit - intya-
tvarovaný (en. -shaped) - canta
tvarovat - cat-
tvář - anta
tvor - onna
tvor (bez fyz. těla) - ëala, pl. ëalar
tvořit - car-, tan-
tvrdý - norna, tarya
tvrdý, neúprosný - sincahonda
tvůj, tvá, tvé - konc. -lya
ty - redukovaná konc. -t
ty - le; ti, tobě - len
ty, vy (jako objekt) - tye
tyč - tulwë
tyčící se, vysoký - tára
týden (šestidenní) - enquië
tyto - sinë
 
U
 

úbočí - pende, amban
ubývání - quelië
ubývat - píca-, quel-
úcta - áya
učenec - istyar
učenost - nólë
učený - istima, nóla
učinitkonec - telya-
učitse - nol-*
udátse - marta- (impers.)
udatnost - cánë
udělaný - carna
udělit - lav-
údolí - nandë, nan, nand
údolí (hluboké) - tumba, tumbo
údolí, údolíčko - nal, nallë
údolní - nalda
udusit (se) - quor-
uhlíky, řežavé - yúla
uchopit - mapa-
uchovávat - harma-
ukázat, označit - tana-
ukazovat, označovat - tana-
uklonitse - caw-
ukončení - telma
ukončit - telya-, metya-, pusta-
ukrýt (se) - nurta-
ukrytí (podst. jm.) - nurtalë
ukvapený - tyelca
úl - nierwes
umazaný - vára
umazat (se) - vahta-
umění - Carmë
umět - ista-, umím - istan
umět, znát - ista-
umírat - fir-
únik - uswë
uniknout - us-
únor - Nénimë
upadat - talat-, talta-
úpadek - talta
upevnit - tacë-, min.č. tancë, tulca-
uplést - lan-
úplný - quanta
úplně - aqua
upnutý - tunga
úponek rostliny - liantë; pavouk
upoutánínalůžko - caila
upoutanýnalůžko - caila, caimassëa
uprchnout - us-
uprchnutí - uswë
upusit od něčeho - hauta-
Uran - Luinil
určit - tulca-, panya-
určit, neodvratně - martya-
určitě - tancavë
úroveň - tyellë, pl. tyeller
urozený - tára, před jménem předp. Tar-, arta, předp. ar-
uříznout - auciri-
usedlost - osta
usilovat o - horta-
usmívatse - miri-*
úspěch, mít - ala-
uspěchaný - tyelca
uspořádat - par-
usrkávat - salpa-
ústa - anto
ustanovení - namna
ustat - hauta-
ustavičně - voro
ustavit - tulca-
ústířeky - etsir
ustoupit - lav-
uši - lár
ušlechtilý - arta, předp. ar-, tára, před jménem předp. Tar-
ušpiněný - púrëa
ušpinit - vahta-
ušpinit (se) - vahta-
uštknout - nac-
uštknutí - nahta
utajovaný - muina, hurin, furin, foina, muilë
utéct - us-
útěcha - tulto
útěk - uswë
úterý - anarya
útes - ollo, carca
utichat - quel-
utkat - lan-, lanya-
útlak - sangassë*
útlý - nindë, teren
utonout - quor-
utonulý - quorin
utopitse - quor-
utrpení - nwalmë
utvářet - car-
tvořit - onta-, min.č. ónë, ontanë
uvádět - tana-
uvězněný - manda
uvolnit - lehta-, fainu-
uvolnitse - panta-
uvrhnoutdozáhuby - martya-
uzávěr - tampa
uzavřít - telya-
uzdravený - envinyanta
uzdravit - envinyata-
území, kraj - nórië
uzel - narda, nútë
úzkost - ossë
úzký - lenwa
uznávající - himba
uznávat - himya-
úžasný - mána
užitečný (o věcech či skutcích) - mára
 
V
 
v - mi, mí
vadnout - hesta-, hista-
val - ramba
válčit, dělat válku - ohtacar-, min.č. ohtacarnë
válečník - ohtar, ohtatyaro
válka - ohta
van - yulda, pl. yuldar
vánek - hwesta
vánek, mírný - vílë
vanoucí - hlápula
Vaše Veličenstvo - Aran Meletyalda
vášeň - írë
vášnivý - verca
vát, foukat - hlapu-, sú-, súya-
vázat - nut-
vazba - nútë
včela - nion, nier
vdát se/oženit se - vesta-
věc - nat
večer - sinyë, undómë, andúnë
věčně - oio, oialë
věčně tvořící - oiencarmë
věčný, věčnětrvající - oia
věda (jako celek) - Ingolë
vědec - ingolmo, istyar
vědění - nolwë, nólë, issë
vědění, filosofie - Nolmë
vědět - ista-, sintë-, saira-
vedle - ara
vědomost, znalost - nólë, istya, issë
vedro - úrë
věk, koloběh - randa
velebit - laita-
Veličenstvo - Meletyalda
velitel - cáno
Velká medvědice (souhvězdí) - Valacirca
velké množství - hosta
velkorysý - faila
velký (o rozměrech) - alta
ven, ven z - et
věnčit - rig-*
věnec - ría
venek - ettë
venku, za - ara
věnovat pozornost, hlídat - tir-
Venuše - Eärendil, Tancol
věrnost - voronwië
věrný - vórima, voronda
veselost - alassë
veselý - alassëa
vesmír, všechno - ilu, ilúvë
vesnice (ohrazená) - masto
vespod - undu, předp. undu-
vést (někam) - tuca-
vést, řídit - tur-
veškerý - ilqua, ilqa
větev - olwa
větřík - hwesta
větřík, jemný - vílë
vězení - mando
vězněný - manda
věž - mindo, velká - mindon
víc - yonta
více - yonta
vidět - cen-, bud. č. cenuva
vidět, býtnejasně - valca-
vidina - lor, pl. lori
víla - nandin
víla, luční - nermi, pl. nermir
vinnáréva - liantassë
víno (nápoj Valar) - limpë
vír - hwindë
vířit - hwinya-
viset - linga-
vitalita - laito, laisi
vítej/te* - mantúlië
vítěz - nacil, -ndacil
vítězství - túrë, apairë
vítr - súrë, vaiwa
vize - olos, pl. olori
vládnout - tur-, vala-
vlas, kadeř - findë, finë
vlastní - véra
vlastnit, mít - harya-
vlasy - loxë
vlasy (jako celek) - findessë
vlasý (xxx-vlasý) - finda
vlaštovka - tuilindo
vlát, viset - linga-
vlčímák - fumella, vamillo fúmelot
vlhký - nítë
vlídný - moica
vlít - ulya-, ul-
vlk - ráca, narmo
vlkodlak - nauro
vlna (materiál) - tó
vlna (pěnící) - falma
vlněný - toa
vlnobití - solor, solossë
vnějšek - palúrë
vnější - erúmea
vnějšístrana - ettë
vnitřní - mitya
vnitřníklid - sérë
vnitřní zrak - tercen
vnuk - indyo
voda, vody (nepočitatelné) - nén
vodnatý - nenda
vodotrysk - ehtelë
vodový - nenda
vojsko - hossë
volat - yal-
volba - cilmë
volno, svátek - meryalë
volný - mirima, wilwa
volný, otevřený (o krajině) - latin, latina
vonící - nísima
vonný - nísima
vosk - líco
vous, vousy - fanga
vozík - norollë
vpadlý - ronta, rotwa
vpadlý - unqua
vpřed, po, podél - téra
vracet se ozvěnou - láma-
vrána - quáco, corco
vrátit se - entul-
vrba - tasarë, tasar
vrba, smuteční - siquilissë
vrčet - yarra-
vrčení - nur, núrë
vrčící, vrčivý - yarra
vrchol - inga, aicalë
vrchol, špička - rassë, tildë
vrcholek hory - ingor, aicassë, orto
vrcholekstromu - amalda
vršek - nóla
vřes - oricon
však - ananta, nan
všechen (příd. jm.) - ilya, pl. ilyë
všechno - ilqua, ilqa, ilya
všechno, celek - ilúvë
všechny - ilyë
všichni - ilquen
vůdce - ingwë
vůle - írë
vůle, názor (stálý) - selma
vůně/zápach - holmë
vůz - norollë
vy, ty (jako objekt) - tye
výběr, vybírání - cilmë
vybírat (si) - cilta-
vyblednout - quel-
vybrat (si) - cilta-
vydatný - úvëa
vydávathudebnízvuk - lin-
vyděsit - ruhta-
vydlabat - unca-
vydržet - termar-
vyhloubit - unca-
vyhnat - auhorta-
výhonek - tiuma
vyhostit - auhorta-
vyhrabat - unca-
výhradně - erë, eressë
vycházet - ettul-
vycházet (slunce) - orta-
východ - Rómen
východslunce - amrún, anarórë
východně - rómenna
vychutnat - tyav-
vychytralý - ruscuitë
vyjít (ven z něčeho) - ettul-
výkřik - rambë
výkřik (vítězný) - yello
vyléčit - envinyata-
vylíčit - osteca-
vylít - ul-, ulya-
vyloučit, znemožnit - stama-
vymlít - unca-
vypálit - usta- (trans.)
výpar - usquë
vyplivnout - puita-
vyplnit - quat-, bud. čas quantuva
vyplout - lút-
vyprahlý - fauca
vyprávění - quentalë, nyárë
vyprávět - nyar-
vypustit - fainu-
výroba - tanwë, curwë
vyrobený - carna
výrok - eques, pl. equessi
vysílat paprsky světla - faina-
výsměch - yaiwë
vysoce postavený - tára, před jménem předp. Tar-
vysoký - halla, tunda
vysoký, tyčící se - tára
výstup - orosta
výška - tárië, do výše - tárienna
vytékat - calpa-
vytékat, rychle - celu-
vytí (vlčí) - naulë
vytrvale - voro
vytrvalý - voronwa
vytvarovat - cat-
vytváření - tanwë, curwë
vytvořit - onta-, min.č. ónë, ontanë
vyvýšený - tára
vyzařovat - faina-, alca-
vyzdvihnout - amorta-
význačný - minda
vyžádatsi - iqua-
vzbouřenec - avar
vzbudit (se) - coita-
vzdálenost - haiyassë
vzdálený - haiya, vaháya, vaihaiya, haira
vzdělaný - istima, nóla
vzdouvající se (vlny, moře) - falastala
vzdouvatse - amorta-
vzduch - vilya, wilma, wista
vzdušný - vilin
vzít, uchopit - mapa-
vzkvétající, bohatý - alya
vzkvétat - ala-
vznešenářeč - tarquesta
vznešený - arta, předp. ar-, tára, před jménem předp. Tar
vzplanout - urya-
vzpomenout si - enyal-
vzpomínka - enyalië
vzpurný - avar, pl. avari
vztek - aha
vztyčit - orta-, min. č. ortanë
vždy - oi
 
Z
 
z - et
z, ven z, od - konc. -llo
za (něco)* - ten ( něco za něco - nat ten nat)
za, po, přes - pella
za, přes - ter
za, stranou, daleko, pryč (příslovce) - oa, oar, öa, öar
za, venku - ara
zabezpečený - varna (příčestí trpné)
zabalit - vaita-
zabít - mac-
záblesk - íta, tindë, wintil
zabránit - stama-, tap-, nuhta-, pusta-
zabrnkat - quingi-, tango-
zabušit - namba-
začarovat - luhta-
začátek - yessë
záda - aldamo
zadusit (se) - quor-
zahalený - halda
zahalovatrouškou - halya-
zahnat - auroita-
zahnout - cauta-
zahnutý - rempa (příčestí trpné)
zahojit (se) - envinyata-
zahořklý - sára
zahrnovat, obsahovat - panda-
záhy - rato
zajatec - mól
zajíc - lapattë
zakázat - ava-, min.č. avanë
základ - talma
základní - essea
zaklít - luhta-
zaklepat - tam-
zákon - axan, sanyë
zakončení - telma
zakončit - metya-, telya-
zákrok - lesta
zakrýt - tup-
zalesněný - taurëa
zamazaný - púrëa
zamotat (se) - fasta-
zamrzlý - halcin
zanedlouho - rato
zanechání - hequa
zanechat (něco, koho někde) - hehta-, min.č. hehtanë
zánik - manar, mandë
zanikání - quelië
západ - Númen
západslunce - núro, andúnë, annún, andúnië
zapadat - núta-
zapadat, klesat (o slunci) - númeta-, númenda-
západní - númenya
zápach - usquë
zápach, vůně - holmë
zapálit - urya-
zapálit, způsobitjiskření - tinta-
zaplašit - auroita-
záplava - celussë, ulundë
zaplnit - quat-
zapomenout* - etyal-
zarazit - nuhta-
zármutek - nyérë
zárodek - erdë
zaručený - sanca
záře - fairë, alata
září - Yavannië
zářící - calima, silma, tinda, rilya
zářit - cal-, calta-, alca-
zářit (bíle) - sil-
zářivý - alcarinqua, calima, rilya
zařvat - rama-
zásada - sanyë
zase - ata
zasít - rer-, min.č. rendë
zaslíbitse - vesta-*
zasněný - olosta
zásoba - foa
zastavit - tap-, hauta-, pusta-
zastíněný - halda
zastíněnýstromy - aldëa
zastínit - telta-
zastřený - halda
zastřešovat - untúpa-
zástup - sanga
zašpiněný - vára
zatajení (podst. jm.) - nurtalë
zatajit - nurta-
zatajovat - halya-
zataženo, tmavé počasí - lúrë
zatažený, tmavý - lúrëa
zatímco - írë
zátka - tampa
zatlouci - namba-
zatoulatse - ranya-
zatrpklý - sára
zaťukat - tam-
zaujímat místo - termar-
zavázat - nut-
závěr - telma
závěrečný - métima, tyelima
závěrem - mettassë
zavěsit - linga-
závoj - fana
zavolat - yal-, rama-
závora - hwarma
zavraždit - mac-
zavrčení - nur, núrë
zavrčet - yarra-
zažehnout - tinta-
zbavitněkohoněčeho - fainu-
zboží - armar (pl.)
zbytek - estë
zbytky - erin
zbývajícíčást - estë
zbývající, ti - estë
zcela - aqua
zdar - aiya
zde - símen
zde, na tomto místě - sinomë
zdechlina - loico
zděšení - ossë
zdravit - áya-
zdvihnout - amorta-
zdvojit - tatya-
zdvojnásobit - tatya-
zeď - ramba
zející - fauca
zelená - laica, laiqua
země - mar
země - příp. -ndor, -dor
země, půda - cemen
země, stát - nór, nórë, nor
zemní - cemina
zemřít - fir-
zemřít (o elfech, násilně) - qual-
zesnulý, odešlý - vanwa
zestárnout - yerya-
zet - fau-
zevnějšek - palmë, palúrë
zformovat - cat-
zhotovený - carna
zhouba - umbar
zhoubce - -ndacil
zhoubný - umbarwa
zhroutitse - atalta-, min. č. ataltanë
zchřadlý - hessa
zima - hrívë
zírat - tihtala-
zívat - háca-
zjevit (se) - helta-*
zjevný - helda
zkažený - hastaina
zkažený (mravně) - saura
zklamat - quel-, bud.č. queluva
zkroucený - norna
zkroutit (se) - ric-
zkřivený - cúna
zkřížit - tara-
zkušený, moudrý - iswa
zlato (červené) - cullo
zlato (jako barva, světlo) - laurë
zlato (kov) - malta
zlatočervený - cula, culda
zlatorudý - culda, culina
zlatý - laurëa, pl. laurië, laurina
zlatý déšť - lindeloctë, lauremistë
zlo - ulcallo
zlomený - rácina
zlomit - rac-
zlomit (se) - terhat-, min.č. terhantë, hat-
zlost - aha
zlostný* - aharwa
zlověstný - lumna
zlověstný, temný - morë
zlý, špatný - ulca, úmëa
zmenšit (se) - píca-
změť - fas, fatsë
zmírnit - lehta-
zmizelý, odešlý - vanwa
zmizet, odejít - heca-, přik. zp. heca!, sg. hecat, pl. hecal, vanya-, min.č. vannë
zmražený - halcin
zmrzlý - halcin
značit, označovat - tana-
značka - yulma
znak, písmeno - sarat, pl. sarati, tehta, pl. tehtar
znak, symbol - tanna, tengwë, pl. tengwi
znalost, vědomost - nólë, nolwë, issë
znamení, žhnoucí - yulma
znaménko, dlouhé (v psaní) - andatehta
známý, důvěrný - moina
znát - ista-, sintë-, saira-
znečistit - vahta-
znechucení - yelma
znemožnit - stama-, tap-
zničený - rácina, hastaina
zničený (někdo, něco něčím) - rúcina
zničit - rac-, hat-, hasta-
znít - lamya-
znovu - ata, předp. en-
znovunaplnit - enquat-, bud. čas enquantuva
zohyzděný - hastaina
zohyzdit - hasta-
zopakovat - tatya-
zpěnit - falasta-
zpět - předpona nan-
zpěv - lindelë
zpěvák - lindo, pl. lindar, nyello
zpěvný pták - lindo, pl. lindar
zpívající - linda
zpívat - lin-, lir-
zpomalit - lehta-
zpoza - pella
zpráva - quentalë
způsobit - tyar-
způsobit jiskření, blyštění - tinta-
zrak - cen
zrak, vnitřní - tercen
zranění - harwë
zraněný - harna
zranit - harna-
zručnost - tanwë, curwë
zrůda - ulundo, úvanimo
zřejmý - minda
zřícenina - erin
zřítitse - atalta-
ztloustnout - tiuya-
ztrácení, blednutí - fifírula
ztracený - hecil, muž. hecilo, žen. hecilë
ztracený, odešlý - vanwa
ztrácet (se) - píca-, quel-
ztrácet se, blednout (pomalu) - fifíru-
ztrácet se, umírat - fir-
zub - nelet, pl. nelci
zuby, řada zubů, zubaté pohoří - carcanë
zuřivost - aha
zuřivý - naraca, aharwa
zůstat - mar-, bud. č. maruva
zvadlý - hessa
zvadnout - hista-, hesta-
zvedatse - orta-, min. č. ortanë
zvednout - orta-, min. č. ortanë
zvětšitse - yonta-
zvětšit (se) - palu-, palya-
zvětšit, prodloužit - tai-, tay-
zvětšovatse - yonta-
zvíře - celva, pl. celvar
zvíře (čtyřnohé, ne plaz či hmyz) - laman, pl lamani, lamni
zvolit (si) - cilta-
zvon - nyellë
zvonek - nyellë
zvuk - hlonë, pl. hloni
zvuk (obecně) - lamma
zvukhudby - lin, lind
zvuklistů (šelest, šum) - escë
zvuk, hudebnívydávat - lin-
zvyk - haimë
 
Ž
 
žádat - can-, iqua-
žádost, touha - írë
žádost, požadavek - iquista
žádostivost - mailë
žádostivý - mailëa
žádoucí - írima
žal - nyérë
žár - úrë
že - yara, sa
žehnat - laita-
železo - anga
žena - nís, nissë; pl. nissi
ženský - inimeitë
žhnoucíznamení - yulma
žhnout - urya-
žijící - coirëa
život, bytí naživu - cuilë
životabudič - miruvor
živý - coirëa
žíznivý - fauca
žlutý - malina