H - I
H
háca- - zívat
hahta - hromada, kupa, stoh
haimë - zvyk, obyčej
haiya, haira - vzdálený, daleký; daleko
haiyassë - vzdálenost, odstup, dálka
hala - malá ryba
halatir, halatirno - ledňáček
halcin - zmrzlý, zmražený, zamrzlý
halda - zahalený, zastřený, skrytý, tajemný, zastíněný, stinný
halla - vysoký
halmë - tah (ryb vodou, ptáků vzduchem etc.)
haloisi - rozbouřené moře
haloitë - skákavý
halta- - skákat, přeskočit
halya- - stínit před světlem, krýt, zatajovat, zahalovat rouškou
handa - inteligentní, chápavý, chápající
handassë - inteligence
handelë - rozum, intelekt
hanta- - děkovat
hanta, hantalë, hantan* - díky, děkuji
hantalë - díkuvzdání
hanu - (mužský) cit, cítění
hanuvoitë - mužský, samčí
hanya- - rozumět, chápat
hapa- - obklíčit
hara- (mn.č. hárar) - sedět; i hárar - ti, kteří sedí
haran (harna) - 100
haranyë - poslední rok století
harma - poklad
harma- - uchovávat
harna- - zranit, poranit; zraněný
harwë - rána, zranění, poranění
harya- - mít, vlastnit
haryon - dědic
hasta- - kazit, zkazit, ničit, zničit, pokazit, zohyzdit, hyzdit
hastaina - zkažený, zničený, pokažený, zohyzděný
hat- - rozbít (se), zlomit, zničit, skoncovat, přerušit
hauta- - zastavit, přestat, ustat
heca! - zmiz, odejdi, opusť (sg. hecat, pl. hecal)
hecil (muž. hecilo, žen. hecilë) - ztracený, opuštěný, odvržený
hehta- (min. č. hehtanë) - opustit, zanechat, vynechat, odsunout stranou, nevšímat si
helca - ledový, mrazivý; studený jako led
helcaraxë - ledová tříšť
helcë - led
helda - nahý, obnažený, zjevný, nic neskrývající
heliloctë - wisterie, "nachový chumel"(keř s hrozny nachových květů, zlatý déšť v nachovém)
helin - maceška
helinillë - fialka
hellë - nebe, obloha
helma - kůže, pokožka; srst, kožešina
helta-* - obnažit (se), odkrýt (se), zjevit (se); svléct (se)
helwa - světlemodrá
helwa-ahyala - modrající se
helyanta, helyanwë - duha (nebeský most)
hén (pl. hendi, 2 hendu) - oko
hequa - (1) opuštění, vynechání, zanechání; (2) kromě, mimo, až na
heren - příkaz (Heren Istarion - Příkaz čarodějů)
heri - paní, lady
hérincë [hérinke] - malá dáma
heru, (hér-) - lord, pán; Herumor - Temný pán; (2.p.č.mn. - heruion - pánů)
hessa - zvadlý, zchřadlý
hesta- - chřadnout, vadnout, zvadnout
hil-, hilya- - následovat
Hildor - následovníci = smrtelníci; hildinyar - mí dědicové, následovníci (hildë, hildo = následovník, dědic + -inya = můj, mí... + -r = plurálová koncovka)
himba - držící se, dodržující, lpějící na kom/čem, uznávající
himya- - dodržovat, uznávat, přimknout se ke komu/čemu, lpět na kom/čem, držet se čeho
hína (pl. híni) - dítě; mé dítě - hinya, hinanya; -hin - přípona pro dítě někoho, něčeho (Eruhin - dítě Eruovo)
hir (bud. čas hiruva) - nacházet, nalézat, najít; hiruvalyë - ty nalezneš
hísë, hísië, hiswë - mlha, opar
Hísimë - listopad
hista- - vadnout
hiswa - šedý
hlapu- - vát, foukat, poletovat, letět nebo proudit vzduchem; hlápula - vanoucí, foukající
hlar- (bud. čas hlaruva) - slyšet
hlonë (pl. hloni) - zvuk; hlonítë (pl. hloníti) - zvukový, fonetický
ho - předložka od
hó- - slovesná předpona, daleko, pryč od; subjekt je vzdálen od objektu
hóciri- - odříznout (odříznout s cílem vlastnit či použít)
holmë - odér, aroma, vůně, zápach
holta- - cítit (vůni/zápach)
hón - srdce (fyzicky)
hondo-ninya - mé srdce (změněno na indo-ninya)
hon-maren - "srdce domu" - krb, kamna
hópa - přístav
hórë - borovice, pinie
hormë - naléhavost, nutnost
hormë - spěch, chvat
horta- - naléhat, přesvědčovat, přemlouvat, usilovat o, spěchat
hossë - armáda, vojsko, tlupa
hosta (1) - mnoho (velké množství)
hosta- (2) - kupit (se), shromažďovat (se), sestavit; příd. jm. hostaina
hostar - kmen, klub, parta, společenstvo
hótul- - odejít, jít pryč, opustit
hravan (pl. Hravani) - divoký, dravý; název pro nelidi
hrávë - maso, dužina
hresta - pobřeží, břeh; 6.p. hrestallo - z pobřeží
hrívë - zima
hroa, hröa (pl. hroar) - tělo
hróta - příbytek pod zemí, umělá jeskyně, síň vytesaná do skály, nora
hui - temno, tma, noc
Huinë - Stín
huinë - šero, temnota, stín; unuhuinë - pod stínem, temný, zastíněný ( - nu - předp. pod)
huiva - temný, tmavý
huo - pes
huorë - "síla srdce" - odvaha
hurin - skrytý, utajený
hwan (pl. hwandi) - houba
hwarin - pokroucený, pokřivený
hwarma - závora, příčka
hwermë - posunková řeč
hwesta - bríza, vánek, větřík
hwindë - vír
hwinya- - vířit, kroužit, obíhat
hyalma - mušle, škeble, lastura, ulita
hyanda - ostří, čepel nože; dělit se, rozdělit
hyandarussë - třpyt čepele
hyando - sekáček
hyapa - bota
hyapat - břeh řeky
hyar- - rozštípnout
hyarmaitë - levoruký - levák
Hyarmen - jih
hyaro - krysa
hyarya - levý (strana)
hyellë - sklo
hyóla - trumf
I
i - angl. určitý člen the; ten který, ti kteří (i hárar - ti, kteří sedí; i carir quettar ómanien - ti kteří tvoří slova hlasy)
-ië - (1)infinitivní nebo průběhová koncovka (enyalië)
-ië - (2) je; ier - jsou; (númessier - jsou na západě; meldielto - jsou milovaní; talantië - on je padlý; márië - je to dobré) (númesse - na západě; melda - milovaný; talanta - padlý) (vanwië = vanwa ná - je ztracen)
-iel - příp. dcera; Uinéniel - dcera Uinen
ilca- - třpytit se, lesknout se (bíle); ilcala - lesknoucí se, třpytící se (axor ilcalannar - na lesknoucích se kostech)
ilfirin - nesmrtelný
ilm- - to, co je nad hvězdami, kde žijí bohové - Ilmen, Ilmarin
ilmë - hvězdné světlo
ilmen - éter
ilqua, ilqa - všechno, veškerý, celý
ilquainen - ke všemu; ilqua+konc. V quenye se používá konc. -inen pro 7. p. mn. č.
ilquen - všichni, každý
ilquesta - obecná řeč
ilsa - mystické jméno stříbra
ilterenda - nerozštěpitelný
Ilu - svět (celek, vesmír)
ilúvë - celek, všechno
ilya - všechno; ilyë - příd. jm. všechen; ilyë tier - všechny cesty
-ima - koncovka přídavných jmen (vanima - světlý, spravedlivý; calima - jasný); může mít i význam schopnosti něčeho (en. -able) jako úguétima - nevyřknutelný; může znamenat i náchylný k něčemu - Fírima - náchylní ke smrti, smrtelníci
imbë - mezi
ímen - v nich (ar ilgua ímen - a všechno (to je) v nich)
-in - koncovka pro 3. p. mn. č.; viz eldain, fírimoin
in - zvláštní slovíčko objevující se v i-coimas in-Eldaron = lembas elfů. Vypadá jako sindarský člen používaný pro plurál, ale v quenijštině je "i" člen jak pro plurál tak pro singulár, navíc slovo Eldar se používá bez členu. Proto by v quenijštině tato fráze měla znít spíše i-coimas Eldaron.
indil - lilie nebo jiná květina s velkými jednotlivými květy
indis - nevěsta (někdy manželka)
indo - srdce (symbolicky); indo-ninya - mé srdce - ve vyspělé quenijštině spíše indonya
indyo - vnuk, potomek, následovník
-inen - koncovka pro 7. p. mn.č.; viz ómainen
inga - vrchol, nejvyšší bod
ingaran - nejvyšší král
ingolë - magie
Ingolë - věda/filosofie jako celek
ingólemo - někdo s velmi velkými vědomostmi, mudrc
ingolmo - pán vědění, vědec
ingor - vrcholek hory
Ingwë - muž. jméno - vůdce; pl. Ingwer; Ingwë Ingweron - vůdce vůdců
inimeitë - ženský, samičí
-inqua - koncovka přídavných jmen; alcarinqua - skvělý, slavný z alcar - nádhera, sláva; etymologicky -inqua znamená plný (en. -full) zde plný slávy, nádhery
intya- - hádat, tušit, odhadovat, předpokládat
intya - odhad, tušení, domněnka, představa, nápad, myšlenka
intyalë - představivost, obrazotvornost, fantazie, imaginace
inwisti - nálada mysli, duševní rozpoložení
-inya - přivlastňovací koncovka - můj, má, mé pro podst. jména končící souhláskou
inyë - dokonce i já, ještě já
-ion - koncovka 2. p. mn. č.; viz elenion, Istarion, Silmarillion (např. alda elenio - strom hvězd = hvězdný strom)
iqua- - prosit, žádat, poprosit, požadovat, vyžádat si
iquista - žádost, prosba, požadavek; používáno pro "prosím"
írë(1) - když, až, zatímco
írë (2) - touha, vůle, žádost, přání, vášeň
írima - půvabný, krásný, žádoucí, roztomilý, líbezný, pomilováníhodný; pl. írimar, írimë ( plurálová koncovka ve vyspělé quenijštině je -ë, ale v básni Fírielina píseň je používáno i -ar)
is - sněhobílé světlo, světlo sněhu
isca - bledý
Isil - měsíc; isilmë - měsíční svit (isilmë ilcalassë - měsíční svit blyštící na = blyštící se v měsíčním svitu)
isiliya - třetí den týdne, středa, den měsíce
isqua - moudrý, rozumný
issë - znalost, vědomost, vědění
-issë - ženská koncovka (Írissë - Půvabná)
ista- - umět; istan - umím
ista- - vědět, znát, umět; sintë
ista- - vědět, znát, umět; sintë-
Istar (pl. Istari) - čaroděj
istima - učený, vzdělaný, moudrý, rozumný
istya - znalost, vědomost
istyar - vědec, učenec
iswa - moudrý, zkušený
íta - blesk, záblesk
ita- - jiskřit, sršet, blyštět se
itila - třpytivý, blyštivý, mihotavý
-iva (-ivë) - plurálová přivlastňovací koncovka; viz Eldaiva, Eldaivë (něco je elfů)