Q - S

Q

quáco, corco - vrána
qual- - zemřít v bolesti
qualin - "mrtvý" (o elfech)
qualmë - smrt, agónie
quámë - nemoc, choroba
quanta - plný, úplný, celý
quantien - plný rok = yen
quár, quárë - pěst
quat- - plnit, naplnit, vyplnit, splnit; bud. čas quantuva - naplní (enquantuva - znovunaplní)
quel- (1) - utichat, slábnout, ztrácet se, hasnout, pohasnout, blednout, vyblednout
quel- (2) - selhat, neuspět, zklamat; bud. čas queluva
quelet (pl. queletsi) - mrtvola; loico - mrtvé tělo, mrtvola, zdechlina
quellë - blednutí, slábnutí, utichání, ubývání, zánik; pozdější část podzimu
quén (pl queni) - někdo, jeden, osoba, jedinec, muž či žena...; pl. osoby, (nějací) lidé, oni s nejobecnějším významem, (jako v "oni (lidé obecně) říkají, že... říká se") V kombinaci s kořenem podst. nebo příd. jména se používá k označení nějakých navyklých funkcí nebo k popisu něčeho co má nějakou podstatnou (permanentní) vlastnost; např. roquen, cityaquen, arquen, aiquen, ilquen
quendë - elf; málo používaný sg. od Quendi
Quenderin, Quendian - elfský, elfů
Quendi - elfové jako rasa (mluvící)
quendi (pl. quendir) - elfka, elfská žena
quendu (pl. quendur) - elf, elfský muž
quenta - příběh
quentalë - historka, vyprávění, zpráva
quenya - elfština (mluva); Quenya lambë - Elfská řeč, jazyk
querna - otočený, obrácený (vyjadřuje změnu); viz nuquerna
quessë - pero, peří
quesset - polštář, poduška
quet- - říct, říkat, mluvit; min. čas quentë
quetta (pl. quettar) - slovo
quil-* - odpočinout si
quildë - ticho, mlčení, klid, odpočinek
quinga - luk (jako zbraň)
quingi- - brnkat, zabrnkat (např. na harfu, lyru)
quinquenna - kokořík
quiquilla - konvalinka vonná, "lilie z údolí"
quor- - utopit se, utonout, dusit (se), udusit (se), zadusit (se)
quorin - utonulý
 
R
 
rá (pl. rávi) - lev
rac- - rozbít, zlomit, zničit; rácina - rozbitý, zlomený, zničený
ráca - vlk; narmo
racca - dráp, pařát, spár
raccalepta - drápatý, s drápy na prstech
rahta- - dosáhnout, docílit, dospět, uložit se, dorazit, dostat se
raica - špatný, nepoctivý, darebácký, skloněný, ohnutý; pl. raicar (čti raiké)
raimë - hon, lov
rama- - křičet, řvát, zavolat, zařvat
ráma (pl. rámar) - křídlo; 7. p. č. mn. rámainen - s křídly, na křídlech
rámalókë - okřídlený drak
ramba - zeď, stěna, hradba, val
rambë - křik, řev, výkřik, povyk
Rána - jméno měsíce
ranca** - objetí
ranco (pl. ranqui) - paže
randa - věk, koloběh
ránë - toulání, potulka
ránen - potulný, kočovný, toulavý
ranga (pl. rangar) - délková jednotka = 96,5cm
ranya-, ran- - toulat se, bloudit, zatoulat se
rassë - roh (horn), vrchol, špička; tildë
rasta - 12
rato - brzo, brzy, zanedlouho, záhy
rauco - silná, nepřátelská a děsivá kreatura, démon; Valarauco - démon moci
raumo - (hluk) bouře, hromobití
rauta - kov
ráva - pustina, divočina
rávë - burácející, dunící, hřmící, rachotící hluk; příd. jm. rávëa
ré, rë - den (sluneční)
rembë - síť, síťoví, pletivo
rempa (příčestí trpné) - ohnutý, sehnutý, skloněný, zahnutý
réna - hranice, okraj
rer-, min.č. rendë - zasít, osít, zasévat, rozsévat (i nenávist ap.)
resta- - pomáhat, napomáhat, pomoci
restalë - pomoc
ría - věnec
ric- - (za)kroutit (se), zkroutit (se), obrátit (se), otočit (se)
rië - koruna
riel, riellë - korunovaná dívka
rig-* - splétat, věnčit
rihta- - trhnout, škubnout, cuknout
rillë, rildë - oslnivost, skvělost, sláva, brilantnost, jas, třpyt, lesk
rilmë - jiskřivé světlo
rilya - třpytivý, zářivý, zářící
ríma - obruba, lem, kraj, okraj, hrana, hranice
rimba -častý, mnohý;rimbo- často
rimbë - velké množství, spousta, mnoho
rimpë - spěch, chvat
rína - korunovaný
rincë - drobný, malý; mn. č. rinci
ringa - studený, chladný
Ringarë - prosinec
ringë - pleso, studené jezero (v horách)
ris- - rozetnout
rista- - řezat, ořezat, krájet
rista- - řezat, říznout
-ro - zájmenná koncovka on; antaváro
rocco - (rychlý jezdecký) kůň
roita- - pronásledovat, stíhat, honit se za něčím
rom- - troubit, vydávat zvuk trubky
róma - roh (na troubení)
romba - trubka, trumpeta
Rómen - východ; alativ rómenna - východně, směrem k východu; ablativ Rómello - z východu, (k někomu) z východu
-ron - koncovka 2. p. mn. č. ; aldaron - stromů
rondo - klenba, klenutá střecha, strop - viděno zespodu (a většinou neviditelné zvenku); velká síň nebo prostora takto zastřešená
ronta - dutý, prázdný, vpadlý
roquen - jezdec, jezdkyně, rytíř
rossë - jemný déšť, rosa
rotto - malá jeskyně, sluj
rotwa - dutý, prázdný, vpadlý
ruca- - bát se; rucin - cítím strach, hrůzu, zděšení, bojím se
rúcima (čti rúkima) - hrozný, strašný, děsný, děsivý
rúcina - zmatený, zřícený, rozpadlý, zničený (čím)
ruhta- - vyděsit, postrašit, nahnat strach, hrůzu
rúma- - posunout, přemístit, přendat, pohnout (o velkých a těžkých věcech); min. čas rúmala
runda - hrubý kus dřeva
rúnya - rudý plamen
runya - stopa, šlépěj
rusco - liška
ruscuitë - prohnaný, lišácký, vychytralý
russë - jiskření, blyštění, třpyt
ruxa- - drobit se, rozpadat se
-rya - zájmenná koncovka jeho, její; máryat - její ruce, ómaryo - jejího hlasu (genitiv od ómarya - její hlas), súmaryassë - v jejím lůně (lokativ od súmarya - její lůno, ochranná náruč), coarya - jeho dům
 
S
 
-s - zájmenná koncovka "to"; viz tiruvantes, utúvienyes
sa - aby, že
saccat- - rozervat, rozpoltit, puknout; min. čas saccantë
saila - rozumný, moudrý
saira- - vědět, znát, rozumět
sairon - čaroděj, kouzelník
saiwa - horký, rozpálený
salma - lyra
salmë - hra na lyru
salpa - mísa, miska
salpa- - popíjet, usrkávat
salquë - tráva
sambë, -san - místnost, komnata, pokoj
samno - tesař, řemeslník, stavitel
san - nato, pak, potom
san - tehdy, tenkrát, potom, poté, pak
sana- - myslet (také nauta-)
sanca - trhlina, prasklina, puklina
sancë - odporný, hrozný, ohavný, hnusný, nenávistný
sanda - skutečný, opravdový, trvalý, stálý
sandastan - ochranný štít - obranná bojová formace
sanga- - (1) (s)tisknout, (s)tlačit (se), mačkat (se); mj. kompaktní bojová formace
sanga - (2) zástup, dav, houf
sangassë* - tlak, útlak
sanya - normální, obyčejný, obvyklý
sanyë - pravidlo, zákon, řád, zásada, předpis
sapsa - hrob
sar (pl. sardi) - kamínek, kámen (malý), oblázek; v Elessar
sára (1) - hořký, trpký, zahořklý, zatrpklý
sára (2) - mrtvá, vysušená tráva
sarat (pl. sarati) - písmeno, jakýkoliv důležitý znak
sarco* - blesk
sarcuva - tělesný, fyzický, hmotný
sarna - kamenitý, kamenný
sarnë - pevné, odolné místo (doslova něco pevného, odolného jako kámen)
sarnë - silné, odolné místo
sarnië - oblázky, štěrk, oblázkový břeh
sarqua - dužnatý, masitý, hmotný
Sarquindo (pl. Sarquindi) - kanibalský obr, obr lidožrout
saura - odporný, prohnilý, (mravně) zkažený, špatný
Sauron - odpudivý, zošklivený, děsivý, hrozivý
sáva - šťáva, džus
së - ona
seldo - chlapec
selma - stálá představa, názor, vůle
ser- - mít rád (o přátelství)
ser- - odpočinout si, odpočívat, spočívat
sercë - krev; yár
sercondo* - seregon, rostlina se sytě rudými květy, "krev kamene" (Beleriand)
sérë - odpočinek, klid, oddech
sérë - odpočinek, poklid, pokoj, vnitřní klid
sermë - přítelkyně
sermo - přítel
sí - nyní, teď, právě; sin, sín před samohláskami
sicil - dýka, nůž
sil- - (o)svítit, (o)zářit (bíle); přít. čas síla - svítí, září, ozařuje, vyzařuje, osvětluje; frekventativ sisíla
silima - hmota, ze které byly vyrobeny Silmarily
silma - zářící, lesklý, třpytivý
Silmaril (pl Silmarilli) - záření čistého světla; Silmarillion - (příběh) Silmarilů
silmë - hvězdné světlo, hvězdný jas
silqueléni - bříza; "stříbrná bříza, dlouhovlasá paní"
silwin - bříza
símen - zde, tady, tu
simpa, simpina - píšťala, flétna
sin - to, tak, takto; jako samostatné slovo ve větě, neurčující blíže jiné slovo jako to dělá slovo "sina"; (sin qeuntë Quendingoldo Elendilenna = to/tak pravil Pengolodh Elendilovi)
sina - tento, tato, toto; vandasina - tento slib
sinat* - toto, tohle (jako samostatné zájmeno)
sincahonda - o člověku - chladný, neúprosný, tvrdý, s kamenným srdcem
sinda - šedý; šedý elf, Sindar - šedí elfové, adj. Sindarin
sindë - šedý, světlešedý nebo stříbrošedý
Sindel (pl Sindeldi) - šedý elf, méně běžné označení pro Sinda
Sindicollo, Singollo - Šedoplášť
sinë - tito, tyto, tato
sinomë - na tomto místě
sinqui - šperky; sinquita - ozdobit se šperky, ošperkovat se
sinta - krátký
sintë- - vědět, znát
sinya - nový; vinya
sinyë - večer
sip-* - hrát na píšťalu, pískat
siquilissë - smuteční vrba
sir- - téci
sírë - dnes
sírë - řeka
siril - říčka
sirya- - téci, proudit, plynout
so - on
solor, solossë - příboj, vlnobití
sorno, soron, sornë (pl sorni) - orel
Sorontar - sind. Thorondor, jméno orla
Soronúmë - název souhvězdí
-ssë - lokativní koncovka; pl. -ssen; Lóriendessë, yassen, mahalmassen
stama- - bránit, zabránit, znemožnit, vyloučit, nepřipouštět
sú- - foukat, vát, dout
sú, súlë - dech
suc-- pít
súcë, aiquairë - borovice nebo jedle; strom, který dává pryskyřici
suilë - popud, podnět
sulca - jedlý kořen
súlë - duše; dech
Súlimë - březen
sulpa - polévka
súma - dutina, lůno, náruč; súmaryassë - v jejím lůně (súma+rya+ssë - lůno+její+v)
sungwa - nádoba na pití
súrë - vítr; 7.p. súrinen - ve větru, větrem
suxë* - pití, nápoj
súya- - dýchat; foukat, vát, dout