T - Y

T

-t - (1) duálová koncovka označující pár; máryat - její ruce (má+rya+t)
-t - (2) zájmenná koncovka "je" (en. them); laituvalmet; také jako samostatné slovo "te"
-t - (3) redukovaná zájmenná koncovka druhé osoby "ty"; viz hecat
ta - ono, to
tacë-, min. č. tancë - upevnit, připevnit, připoutat
tai-, tay- - prodloužit, zvětšit
tailë - prodlužování, prodloužení, rozšíření
taina - rozšířený, prodloužený
tál - spodní část nohy (en. foot)
tala - plachta (lodní)
talan (pl. talani) - podlaž
talantië - on je padlý; talanta - padlý
talat- - spadnout, padnout, upadat
tallunë - chodidlo
talma - základ, podstata, jádro
talta - pád, úpadek
talta- - padat, sesmeknout se, sklouznout,spadnout, prudce klesnout
tam- - (za)ťukat, (za)klepat, poklepat
tambaro - datel
tambë - měd
tambë - měď
tambina - měděný
tampa - zátka, uzávěr
tamuril - tis
tan- - dělat, tvořit, dávat tvar
tana- - (1) ukazovat, ukázat, označovat, označit, naznačit, dávat najevo, uvádět, projevit (úctu ap.)
tana - (2) ukazovací zájmeno tamten, onen, ten
tanca - pevný, stálý, neměnný, jistý, zaručený
tancavë - určitě, samozřejmě, ovšem; používáno pro "ano"
tancil - brož, jehlice
Tancol - Venuše (ukazující hvězda)
tandë - tam, tím směrem
tanë - tamti, tamty, tamta
tango- - brnkat, zabrnkat
tangwa - spona, přezka
taniquelassë - vonný stálezelený strom (Tol Eressëa -> Númenórë) (Taniquetil - nejvyšší hora ve Valinoru, žili tam Manwë a Varda)
Taniquetil - "vysoký bílý roh", hora ve Valinoru
tanna - znak, symbol
tano - řemeslník, kovář
tanta, atwa - dvojitý, dvojnásobný, dvojí
tanwë, curwë - dovednost, zručnost, konstrukce, vytváření, výroba
tap- - zabránit, znemožnit, zastavit
-tar - koncovka jmen, značí vysoké postavení, pán čeho; Sorontar
Tar- - prvek stavěný před jména, znamená vznešený, ušlechtilý, vysoce postavený; Tar-Amandil
tar - za, přes (en. beyond)
tára - (1) vznešený, ušlechtilý, vysokce postavený; (2) vysoký, tyčící se, vyvýšený
tara- - přejít, přejet, křížit, zkřížit
taran, tarambo - piknik, svačina, hostina
tarca - roh zvířete
tárë - onoho dne, toho dne, v ten den, tehdy
tárë - tehdy, potom, pak, tedy, tak (porov. s írë = když)
Tareldar - vznešení elfové
tári - královna (ta, která je vznešená,...), 2.p. tário; Elentári, Tarinya - má královna
tárië - výška; alativ tárienna - do výše
tarma - sloup, pilíř
tarna - přejezd, přechod, průchod, brod
Tarondor - Pán Ondoru (Gondoru)
tarquesta - Quenya; vznešená řeč
tarucca - rohatý
tarucco, tarunco - býk
tarya - hrubý, drsný, tvrdý, nevlídný
tarya - tuhý, pevný, tvrdý, přísný, obtížný, nesnadný
tasar, tasarë - vrba; Nan-tasarion, Tasarinan - údolí vrb
tatya- - zdvojnásobit, zdvojit, zopakovat, opakovat (se)
taura - mocný
taura - mocný
taurë (pl. tauri) - les, hvozd; taurëa - lesnatý, zalesněný
Taurelilómëa-tumbalemorna, Tumbaletaurëa Lómeanor - lesomnohostínové-hlubokéúdolíčerné, hlubokéúdolízalesněné temnázem; quenijské zlomky stmelené podle entího vzoru; nejspíše to znamená les hlubokých údolí a černého stínu
Tauremorna - Černý les; Tauremornalómë - Les černé noci
tavar - dřevo
tavaro muž., tavaril žen. (pl. tavarni) - dryáda, lesní skřítek/víla, duch lesa
taxë - hřebík, hřeb
te - je, jim
tec- - psát, napsat
tecco - tah (perem), čára, škrt
tecil - pero (psací)
tehta (pl. tehtar) - znaky, písmena
telco (1) - původ, kořen, základ slova
telco (2) - noha (en. leg)
telco (3) - stonek (část tengwy)
telda - poslední, konečný
Telemmaitë - Stříbroruký
telimbo - nebe, obloha
tella - nejzazší, nejzadnější, poslední
telma - závěr, ukončení, konec; cokoliv užívaného k dokončení práce nebo věci; vrchol, to co je poslední; nejvyšší část obydlí, vršek střechy
telluma (pl tellumar) - klenba, kupole
telumbë, hwan - houba
telpë, telep, tyelpë - stříbro, stříbrný
telta- - stínit, zastínit, krýt
telu - konec
telu- - skončit, dokončit (intransitivní) končit
telumë - střecha, klenba, strop, nebesa, baldachýn; Telumehtar - nebeský bojovník
Telvo - muž. jméno - Poslední
telya- - skončit, dokončit (transitivní) ukončit, zakončit, uzavřít, učinit konec, končit
téme (pl. témar) - řada, skupina, sled
ten * - za něco (něco za něco - nat ten nat)
ten, an - pro (en. for)
tengwa (pl. tengwar) - písmeno
tengwanda -abeceda
tengwë (pl. tengwi) - symbol, znak; hloníti tengwi - fonetické znaky; tengwestië - jazyk, abstraktně, jako fenomén
tengwesta - gramatika, mluvnice
tenna - dokud, až do
tennoio - navždy; (tenna+oio - dokud+stále)
ter, terë - skrz
téra - (1) rovný, přímý
téra - (2) po, vpřed, dopředu, podél, podle
tercáno - posel
tercen -intuice, vnitřní zrak; příd. jm. přivl. tercenya (pl. tercenyë); essitercenyë - jména porozumění, dávané matkou svému dítěti, indikující nějaký dominantní znak dítěte vnímaný matkou
teren - štíhlý, útlý (též nindë)
teret - špendlík
tereva - jemný, křehký
terhat- - rozbít (se), zlomit (se); min. čas terhantë
termar- - stát, zaujímat místo, vydržet, odolat, trvat, zůstat (ter+mar - skrz+snést, vydržet); bud. čas termaruva
tev- - nenávidět
tevë, tevië- nenávist
thelma - viz selma
thindë - viz sinde
thorno - viz sorno
thúlë - viz súlë (zastaralá forma, nově th>s)
tië (pl. tier) - cesta, směr; tielyanna - na tvou cestu (tie-lya-anna - cesta-tvá-na)
tihta- - mrkat, mžourat, zírat; min. čas (past part.) tihtala
tildë - vrchol, špička
Tilion - jméno měsíce
timpë - jemný déšť
timpinë - sprška, mlhovina
tin- - třpytit se, lesknout se, sršet, jiskřit
tinco - kov; rauta
tinda - třpytivý, třpytící se, zářící
tindë - třpyt, lesk, záblesk
tindómë - hvězdný soumrak; užíváno pro čas okolo rozbřesku, nikoli pro večer
tindómerel - dcera rozbřesku; poetické jméno pro slavíka
tinta- - způsobit jiskření, blyštění, rozžhnout, zažehnout, rozsvítit, rozjiskřit
tintila- - třpytit se, blikat, mihotat se (hvězda), rozzářit se; pl. tintilar
tinwë (pl. tinwi) - jiskra
tir- - střežit, hlídat, pozorovat, bdít, věnovat pozornost; (tir-uva-nte-s - hlídat-budou-oni-to); palantíri, Tirion
tirmë - hlídání, hlídka
tirno - hlídač, strážce
titta - drobný
tiuca - silný, tlustý, robustní
tiuco - stehno
tiuya- - ztloustnout
tixë - tečka
tó - vlna (materiál)
toa - vlněný
toi, te - zájmeno oni
tol (pl. tolli) - ostrov
tolmen - osamělý, izolovaný (kulatý) kopec
tolto - 8
tombo- gong
top- - přikrýt, krýt, zakrýt; min. č. tompë
tópa - střecha
toron (pl. torni) - bratr
 
U
 
ú - bez
ú- - předpona ne-
ufárë - nedostatek, ne dost; ufárëa - nedostatečný
uilë - plazivé rostliny, mořské řasy
Úlairi - Nazg^ulové; sg. Úlairë/Úlair
ulban - modrý
ulca, úmëa - zlý, špatný
ulcallo - zlo
ullumë - ne navždy
úlúmë* - nikdy
ulundë - záplava, povodeň, potopa
ulundo - zrůda, nestvůra, netvor
ulwë, uluswë - olše
ulya-, ul- - pršet, lít, vlít, téci, proudit; min. čas uller; ullier - měl by proudit
um- - nebýt, nedělat; umin - nejsem, umilyë - nejsi
Úmanyar - ti, kteří nejsou z Amanu; Úmanyar, Úmaneldi
umbar - osud
umbarta - osudový, předurčený
Umbarto - Osudový, Předurčený
umbarwa - osudný, neblahý, smrtící, zhoubný
úmëa - zlý
unca- - vyhloubit, vyhrabat, vymlít, vydlabat
undómë - hvězdný soumrak, stmívání, šero; používáno pro večer
undu- - dolů; předpona pře-, za-; undu - dolů, pod, vespod
undulav- - přikrýt, porazit; min. čas undulávë
undulávë - undu- - dolů, lav - ovládnout = překryl, přikryl; Lumbulë undulávë ilyë tier - Stín přikryl všechny cesty
undumë - propast
ungo - tmavý stín, mrak
ungwë - pavoučí síť, pavučina
únótima - nesčetný; pl. únótimë (ú+nót+imë - ne-počítat-schopný - nespočitatelní, nespočetní)
unqua - dutý, prázdný, vpadlý
unqualë - agónie
unquë - dolík, jáma
untúpa- - zastřešovat, přikrývat (undutúpa)
unu - pod
unuhuinë - pod stínem; viz huinë
únyárima - nepřevyprávitelný (příběh je dlouhý nebo nejsou známa fakta)
úquen- nikdo
úquétima - nevyřknutelný, nevyslovitelný, nevýslovný; to, co nelze vyslovit
ur-, úr- - hřát, rozehřát (se), rozpálit (se); být horký, rozpálený
úra - rozsáhlý, objemný
Úr-anar - rudé slunce, žhavé slunce
urco (pl. urqui) - cokoliv, co elfy na jejich Pochodu vyděsilo; užíváno též orco; ork
urdu - smrt
úrë - žár, horko, vedro
Úrimë - srpen
urna - pec, kamna
uruitë - ohnivý, planoucí, plamenný
urulókë (pl urulóki) - ohnivý drak
urúva - jako oheň, ohnivý
urya- - planout, zapálit, žhnout, plát
us- - utéct, uniknout, uprchnout
usquë - dým, výpar, zápach
usta- - hořet, pálit, spálit, vypálit (transitivní)
uswë - útěk, únik, uprchnutí
utúlien - viz tul-
utúvienyes - viz tuv-
-uva - koncovka budoucího času
úva - nebude (en. will not), budoucí čas negativního slovesa; přít. čas úyë (?)
úvanimo - zrůda, monstrum, netvor
úvë - spousta, velké množství, mnohý, ve velkém množství, početný
úvëa - obrovský, hojný, vydatný
úyë - není (ú+ye - ne+je); úyë sérë indo-ninya símen - zde není klidu (pro) mé srdce
 
V
 
vá - ne; (zvolání, výkřik) Ne! (I will not!), Nedělejte to! (Do not!); avan, ván, ványë - já ne, já to neudělám, nebudu(I won´t!); avammë, vammë - my ne, nebudeme, my to neuděláme (we won't)
-va - přivlastňovací koncovka; -vë pro plurál=více předmětů, ne vlastníků ; Eldaliéva, miruvoréva
vacco - plášť, kabát
vaháya, vaihaiya - daleký, dálný, vzdálený
vahta- - znečistit, ušpinit (se), pošpinit, umazat (se), potřísnit, poskvrnit
vaima - roucho, róba, háv, šat, oděv
vaina - oblečený, oděný
vainë - pochva, pouzdro (na nůž, meč)
vaita- - zabalit, ovinout, obtočit, obmotat, obalovat, obklopit, obklopovat, obejmout, objímat, sevřít v náručí, svírat v náručí
vaiwa - vítr
vala- - panovat, vládnout, poroučet, mít pod svou mocí, přikázat, nařídit
Vala(m), Valië(ž) (pl. Valar) - Mocní
Valacirca - souhvězdí Velká medvědice
valanya (tárion) - šestý den týdne, sobota, den Valar
Valarauco (pl. Valaraucar) - Démon moci, balrog
valassë - božství
valca- - být nejasně, neurčitě vidět
Valimar, Valmar - Domov Mocných, region ve Valinoru, zemi Valar
valina- - radovat se, mít radost, být šťastný
Valinórë, Valinor - země Valar
vanda - přísaha, (slavnostní, závazný) slib
vánë, vánië - min. čas od auta - odejít
vanessë - krása
vanima - krásný, obdivuhodný; nominál pl. vanimar - krásní; 2.p. pl. vanimálion; Arwen vanimalda - Krásná Arwen, doslova Arwen tvá krása, změněno na Arwen vanimelda
Vanimeldë - Krásná-drahá
vanta- - jít, chodit, kráčet
vanwa - odešlý, ztracený, zmizelý, zesnulý, mrtvý, minulý a skončený
vanwië - minulost
vanya- - odjet, zmizet (min. č. vannë)
vanya - sličný, krásný, nádherný; linda, calwa, vanima
váquet- - říct ne, odmítnout (ne ve smyslu "není pravda" ale odmítnutí něco udělat nebo dovolit); váquetin - odmítl jsem
var - nebo, anebo, či
vára - zašpiněný, umazaný, nečistý, špinavý
Varda - Elbereth, Vznešená
vardarianna - vonný stálezelený strom ("Vardin dar", ale prvek -ri- je nejasný) (Tol Eressëa -> Númenórë)
varna - chránit, ochraňovat
varna (příčestí trpné) - v bezpečí, zabezpečený, bezpečný
varnassë - ochrana
varnë - tmavěhnědý, hnědočerný
varya- - chránit, ochraňovat
Vása - jméno slunce
ve - jako, tak...jako, tak jako
vëa - dospělý
vendë, wendë - dívka
venë - malá loďka; nádoba, miska
vénë - svěžest, mládí
vénë, venessë - panenství
venya - čerstvý, svěží
vëo, vëaner - dospělý, dospělý muž
véra - osobní, soukromý, vlastní
verca - divoký, nespoutaný, bouřlivý, bujný, vášnivý
vérë - přísaha, slib
verië - odvaha, neohroženost, statečnost, smělost
verno - manžel
versil - bříza
veru - sezdaný pár, muž a žena, manželé
verya- - odvážit se, opovážit se
verya - odvážný, neohrožený, smělý, statečný
verya- - troufat si
vessë - manželka
vesta - manželství, manželský stav
vesta- - vdát se / oženit se
vesta-* - slíbit, slibovat, zaslíbit se
vestalë - svatba
vië - dospělost, mužství
vílë - mírný vánek, jemný větřík
vilin -vzdušný
villë-, villa- - létat, letět
vilya - vzduch, nebe
Vincarna - nově vyrobený
Vingilot, Vingelot, Vingilótë - Pěnová květina, jméno lodi
vinë, vinnë - jakýkoliv jehličnan
vinya - nový; sinya
Víressë - duben
vórima, voronda - stálý, věrný, spolehlivý, loajální, stálý v dodržování slibů, závazků, věrný službě; 2.p. vórimo
voro - nepřetržitě, vytrvale, neustále, ustavičně
voronwa - odolný, vytrvalý, stálý
voronwië - stálost, věrnost, spolehlivost, loajalita
 
W
 
-wë - přípona mnoha jmen, většinou ale ne výhradně mužských; odvozeno ze základu jednoduše znamenajícího osoba
-wen - dívka; častá koncovka ženských jmen; Eärwen - Mořská dívka
wendë, vendë - dívka
wénë - svěžest, mládí
wenya - čerstvý, svěží
wéra - stará forma pro véra
wil- - létat, letět
wilma, wista - vzduch
wilwa- - třepat se, třepotat se sem a tam
wilwa - volný, nespoutaný, bezstarostný
wilwarin - motýl
Wilwarin - sounvězdí Cassiopeia
winda - štěkání, štěkot
winga - pěna, sprška
wingë - hrozen květů
winta- - rozptýlit, rozprášit, rozházet; rozprašovat se, rozptylovat se
wintil - lesk, záblesk, třpyt
 
Y
 
yá - dříve, kdysi, předtím, před (časově)
ya - zájmeno který, která, které; viz yassë (ya + alativní koncovka)
yaimë - nářek, naříkání, lkaní; příd. jm. yaimëa - naříkající, pl. yaimië
yaisa - ocel; eren
yaita- - naříkat, lkát
yaiwë - pohrdání, opovržení, neúcta, výsměch, posměch
yal- - volat, svolat, zavolat, povolat; viz enyal- - volat/povolat zpět, odvolat
yallumë, yalúmë - naposled, minule, posledně, konečně
yalmë - křik, povyk, hluk
yalúmëa - dávný, starý
yalúmessë, yáressë - za dávných časů; bylo nebylo
yána - svaté místo, svatyně
yanta - most
yanta - most, šíje, spoj, spojení
yanwë - most
yár - krev; sercë
yara - (1) aby, že
yara - (2) dřívější, někdejší, bývalý
yára - starý, dávný, starobylý, starodávný (patřící do nebo pozůstalý z dávných časů)
yárë - minulé dny, dřívější dny; dávno
yárëa, yalúmëa - dávný, starý
yarra- - vrčet, zavrčet; příd. jm. vrčící
yassë - v kterém, které (pl. yassen - v kterých)
yat, yatta - krk, šíje
yav- - plodit
yavannamírë - vonný stálezelený strom s kulatým šarlatovým ovocem ("Yavannin klenot")
Yavannië - září
yávë - ovoce, plody
yávië - podzim; sklizeň (brzký podzim)
yáwë - rokle, strž
yaxë(pl.yaxi) - kráva
yë - je; ve vyspělé quenijštině nahrazeno slovem ná; bud. čas yéva
yeldë (yendë) - dcera
yello - vítězný pokřik, (vý)křik
yelma - odpor, averze, nechuť, znechucení
yelta- - nenávidět, hnusit si, ošklivit si, chovat odpor k
yelwa - odpuzující, hnusný, ohavný, nechutný, odporný
yén (pl. yéni) - elfský dlouhý rok dlouhý 144 slunečních let, 52 596 dní
Yénonótie - výpočet let; letopočet
yenya - loni
yerna - starý, ošuntělý (o věcech)
yerya- - stárnout, zestárnout, opotřebovat (se)
yessë - začátek, počátek; yessëa - počáteční
yesta - (1) nejprve, nejdříve
yesta - (2) první; minya
yestarrë - první den roku (loa); bezprostředně před jarem; Nový rok
yéta- - dívat se na, sledovat, pozorovat
yéva - bude (írë ilqua yéva nótina - když vše bude spočteno); neplatné ve vyspělé quenye
yo - s, se, spolu s
yomenië - setkání, schůzka, křížení (tří a více přicházejících z různých směrů)
yondo - syn
yonta - víc, více
yonta- - zvětšit se, zvětšovat se, narůstat, stoupat
yúla - řežavé uhlíky, doutnající dřevo
yulda (pl yuldar) - (1) průvan, tah (vzduchu), van
yulda(pl.yuldar) - (2) doušek, lok
yulma - (2) značka, žnoucí znamení
yulma - pohár, nádoba na pití
yulmë - pití, pitka, hýření
yúyo - oba